2004/05
DALŠÍ PRÁCE ZE SOKOLÍHO PERA
ŽIVOT
Život je dar.
Cítíme ho každou minutu, každou vteřinu.
Život nám přináší každodenní překvapení.
Život začíná narozením. Potom rostem a rostem, až jsou z nás dospělí.
A zase stárneme, až je z nás babička a dědeček.
Jednou život skončí, ale za život, za tento život vznikne další život, další
generace.
A vše se opakuje.
NEBÝT ŽIVOTA ZE MĚ,
NEBYLA BY ZEMĚ.
CO JEŠTĚ PATŘÍ K ŽIVOTU?
POHÁDKY A PŘÍBĚHY
MILÝ JEŽÍŠKU
ŘEMESLA JAK JE NEZNÁTE
NAŠE TŘÍDA
KNOFLÍKY
Je pravda, že tyhle příběhy už jsou staršího data výroby. Vznikaly při hodinách
slohu, když byla tahle třída plná čtvrťáků. Brzy se ale na tomto místě seznámíte
s novými pracemi a budete díky Knoflíkům moci porovnat, jaký pokrok děti za
rok udělaly.
JMENUJI SE KNOFLÍK STŘÍBRŇÁK
Moje barva je stříbrná, mám střední velikost a na dotek jsem velmi příjemný.
Připomínám malé sluníčko. Bydlel jsem u jedné starší paní na jejím kabátě. Jednoho
dne jela babička nakoupit do města a když nastupovala do vlaku, zachytl se jí
kabát o tašku a já upadl na zem. Ležel jsem na nádraží několik dní, než mě našel
jeden kluk a vzal si mě domů pro štěstí.
Další zdařilá vyprávění si přečtěte
TADY.
9. října 2004 - sobota
"Vzhůru
na palubu dálky volají..." - tak tohle si asi mohli zpívat páťáci spolu se svými
rodiči. V rámci dne otevřených dveří se totiž pustili do plnění celodenního
projektu Mořeplavci a objevitelé, který pro ně připravila paní učitelka Květová.
Ráno se všichni nalodili a plavba začala. Psal se diktát, spolupracovalo se
nad hledáním správných slov, kreslilo se, hrála se scénka z dobytí ostrova (a
ještě spousta dalších činností, až je všechny zjistíme, tak je samozřejmě doplníme).
Rodiče se dozvěděli hodně o svých dětech, mohli srovnávat, jak je na
tom zrovna jejich robátko v porovnání s ostatními, děti zase poznaly o kousek
víc své rodiče. I když bylo sobotní vyučování nejprve pro většinu z nich divným
nápadem, asi nikdo neodcházel zklamán, protože podle slov maminek to bylo super
a všichni se skvěle bavili. Že bychom si někdy sobotu ve škole zopakovali?
Na co asi všichni myslí?
Jaké skupiny slov jste vytvořili?
V novém roce s novými nápady:
Čtvrťáci, to jsou malí loutkáři a díky Patrikovi Svobodovi, také víme, jak
na to:
Co potřebujete?
Tapozu (lepidlo na tapety), novinový papír, toaletní papír, bezbarvý lak ve
spreji, tempery, papírovou roli o průměru 2-3 cm, vteřinové lepidlo
Jak vyrobíme?
- vezmeme papírovou roli, novinovým papírem na ni zhmotníme kouli pomocí tapozy,
necháme jeden den tvrdnout
- vezmeme toaletní papír a začneme tvarovat obličej (nos, uši ..) pomocí tapozy
a necháme
opět
jeden den tvrdnout
- pomocí temper namalujeme celou hlavu loutky a necháme uschnout
- dále namalujeme na hlavu loutky oči, nos, pusu, tváře ...
- po uschnutí postříkáme celou hlavu loutky bezbarvým lakem ve spreji a necháme
uschnout
- nakonec loutce ušijeme obleček a pomocí vteřinového lepidla obleček přilepíme
k loutce
Maňásci se jim opravdu povedli a vy se můžete podívat na několik fotografií a
zkusit se inspirovat.
Kouzelný koutek
Že ale mají nosy
Ten má tvářičky, jak růžičky
Harry Potter?
"Vzhůru
na palubu dálky volají..." - tak tohle si asi mohli zpívat páťáci spolu se svými
rodiči. V rámci dne otevřených dveří se totiž pustili do plnění celodenního
projektu Mořeplavci a objevitelé, který pro ně připravila paní učitelka Květová.
Ráno se všichni nalodili a plavba začala. Psal se diktát, spolupracovalo se
nad hledáním správných slov, kreslilo se, hrála se scénka z dobytí ostrova (a
ještě spousta dalších činností, až je všechny zjistíme, tak je samozřejmě doplníme).
Rodiče se dozvěděli hodně o svých dětech, mohli srovnávat, jak je na
tom zrovna jejich robátko v porovnání s ostatními, děti zase poznaly o kousek
víc své rodiče. I když bylo sobotní vyučování nejprve pro většinu z nich divným
nápadem, asi nikdo neodcházel zklamán, protože podle slov maminek to bylo super
a všichni se skvěle bavili. Že bychom si někdy sobotu ve škole zopakovali?
opět
jeden den tvrdnout