Zdroj: http://www.zsstraz.cz/web/index.php?a=1664  •  Vydáno: 28.5.2013 15:38  •  Autor: Jaroslava Pachlová

Hra "Na smůlu"

Inspirace od slovenských kamarádů.

Slovenští kamarádi si hráli "Na smolu" a nám se hra velmi líbila.
Ve Velké encyklopedii her - Hry ve městě a na návsi od Miloše Zapletala jsem našla ve hrách s tradičním dialogem hru nazvanou "Čert kupuje smůlu", kde je hra popsána i s celou její historií. Na Slovensku hrávali tuto hru pouze chlapci, na moravském Slovácku ji hrávala i děvčata a řada dětí v této variantě hry seděla za sebou atd.
My jsme si slovenský dialog počeštili a hru s chutí zahráli. Nejdříve jsme si ale o smůle či smole pěkně popovídali.

Popis hry:

Hra: Na smůlu/smolu

Kupec: "Smolaři, smolaři, za kolik smůlu dáš?"
Smolař: "Za tři sta tolarů."
Kupec: "A kolik slevíš?"
Smolař: "Ani pět krejcarů."
Kupec: (hodí rukou) "Joj, to je drahé!" (Odchází)
Smolař: (za ním volá) "Kupče, kupče, vrať se!"

Kupec: "Smolaři, smolaři, za kolik smůlu dáš?"
Smolař: "Za sto tolarů."
Kupec: " A kolik slevíš?"
Smolař: "Ani pět krejcarů."
Kupec: (hodí rukou) "Joj, i to je drahé!" (Odchází)
Smolař: (za ním volá) "Kupče, kupče, vrať se!"

Kupec: " Smolaři, smolaři, za kolik smůlu dáš?"
Smolař: "Za groš."
Kupec: (hodí rukou) "Ojoj, to je drahé!" (Odchází)
Smolař: (rychle za ním volá) "Za veš, kupče, za veš!"

To je už dost levné, kupec jde ze stromu smůlu odlepovat. Chytí dítě, které je na konci řady, obejme ho kolem zad a začne ho táhnout. Které dítě "odlepí", to mu pomáhá "odlepovat" ostatní.

... citujeme z Wikepedie, co nám píše o smůle :)

Pryskyřice (lidově smola, smůla) je výměšek, který produkuje řada rostlin, zejména jehličnatých stromů a obsahující zejména uhlovodíky. Používá se např. pro výrobu laků, lepidel nebo kadidla a parfémů. Zkamenělá pryskyřice se označuje jako jantar. Jako pryskyřice se také označují syntetické výrobky podobných vlastností.
Pryskyřici obsahují i jehlice stromů; některé druhy ji dokonce přímo z jehlic vylučují (borovice osinatá). Kromě výše zmíněných přírodních pryskyřic existuje také celá řada pryskyřic syntetických.
Pryskyřice teče ve dřevní hmotě pryskyřičnými kanálky a přirozeně chrání stromy při poranění kůry či dřeva a také proti parazitickému hmyzu, například kůrovci. Vnikne-li hmyz pod kůru, začne v poškozeném místě téci míza, pryskyřice hmyz přilepí a zalepí jeho dýchací otvory. Zdravé stromy jsou tak schopny bránit se napadení kůrovcem. Naopak stromy oslabené nebo nemocné produkují pryskyřice málo a kůrovcům podléhají.
Použití:
Díky své vysoké hořlavosti se pryskyřice dříve používala pro výrobu pochodní. Tvrdé pryskyřice jako např. kopál se dnes používají pro výrobu laků a lepidel. Naproti tomu měkčí pryskyřice obsahující esenciální oleje se využívají při výrobě léčiv a kadidla.Slouží také k napouštění dielektrik, čímž dochází ke zlepšení jejich mechanických a elektrických vlastností při využití např. v kondenzátorech, v izolacích vodičů apod.
Zahřátím čerstvé pryskyřice vzniká kalafuna, jež se používá pro přípravu smyčců smyčcových nástrojů a při pájení.

... a takhle jsme si hru užívali!

A ještě živě: