Konečně jsme se dočkali. První termín rozvadovské Berušky odvolaly z důvodu
zákeřné a nevypočitatelné choroby, a tak jsme měli trošku obavy, aby bacily
nezasáhly i podruhé, a také, aby vůbec někdo přišel. Byli jsme překvapeni, když
se v sále sešla asi stovka diváků a překvapeni byli i herci sami, protože podle
jejich slov: "takovéhle publikum jsme ještě neměli".

Pohádka vyprávěla o princi, kterého zlá princezna zaklela v mravence a jak už
to tak bývá, musel si počkat až se najde hodné venkovské děvče, které mu ze
zakletí pomůže. A opravdu se objevila Ludmila, která za pomoci čarodějnice,
moudré sovy, vodníka a víly prince vysvobodila.
Až potud je to příběh celkem tradiční. To by ovšem ve Stráži nesměly žít děti
nadané, výřečné a tvořivé. A tak když Ludmila hledá možnost vysvobození, Lukáš
jí sděluje, co všechno už pro záchranu princezkoušel někdo před ní: "tohle nedělejte,
to je zbytečné a vůbec to nepomůže".
Při objevení moudré modré sovy, která se vyjadřuje výhradně veršovanými vyjmenovanými
slovy, se z publika ozývá slaboučký hlásek, co tam dělá ta modrá myš. Když sova
zmizí, znovu se někdo ptá, kam se myš ztratila a

zpoza
opony se objevuje hrozící pěstička.
Ludmila prince vysvobodí pomocí kouzelné předžvýkané žvýkačky: "fuuuj, nejez
to, to je hnusný". Ano, naše děti ví, že co měl v puse někdo jiný, do své vlastní
papuly dávat nemají. Jenže pokud princ žvýkačku sedmkrát nepřežvýkne, zůstane
mravencem.A tak se objevuje další rada z publika: "vem si to, je to dobrý" a
dojde i na hromadné počítání přežvyků.
Princ, zřejmě překvapen vysvobozením, se k ničemu nemá, a tak mu z publika musí radit, že by měl dát Ludmile pusinku.
Dlouhý potlesk, oči plné slz od smíchu a přání, aby se Berušky zase brzy ve Stráži objevily. Tak skončil příjemný podvečer 26. března.
Další fotografie z představení jsou k vidění v naší
fotogalerii