prázdnin,
byl naplánován na 26. října. Pár dní před akcí jsme sledovali předpověď počasí a doufali, že tentokrát meteorologům nevyjde. Úterní podmračené deštivé ráno ale probouzelo obavy a celé dopoledne jsme sledovali oknem školy vývoj počasí nad Stráží. V poledne padlo konečné rozhodnutí, riskneme to. Sice může každou chvíli pršet, ale třeba se počasí smiluje (jako už několikrát) a předpovídaný déšť spadne jinde.
V pět hodin odpoledne se na místě srazu, kterým byl stejně jako vloni prostor kolem kotelny u bytovek, sešlo asi 200 dobrodruhů, děti vybavené lampiónky, některé převlečené za strašidla. A stejně jako loni se u bytovek objevil průvodce. Osoba nejasného pohlaví, nejistého věku, obalená listím a zřejmě i porostlá mechem. Stopovali jsme ji. Bylo to snadné, nepohybovala se nijak rychle, často se zadýchávala a odpočívala. Není tedy divu, že k rejdišti strašidel, tedy k lesu u Drůbežáku,
jsme
se dostali až za setmění. Odvážné děti se nořily do lesa a slibovaly rodičům,
že je před strašidly ochrání. K našim uším pak už doléhal jen jekot a kvílení.Byli i tací, kteří se do lesa báli a raději čekali na své blízké u ohně, opekli si buřtíka a napili se něčeho teplého, aby v tom studeném večeru nenastydli.
Ze tmy se nakonec vrátili všichni. Děti získaly medaili za odvahu a každý, kdo se vydal na cestu za strašidly, si domů odnesl oprávnění na podobné večerní toulky lesem.
A začalo mrholit, správná strašidelná atmosféra. Velké díky počasí, dětem a rodičům, kteří přišli v tak hojném počtu, díky strašidlům z řad strážských Baráčníků i žáků školy. Všechno dobře dopadlo. Jen náš podivný průvodce se najednou někam ztratil. Třeba ho za rok zase potkáme.
